Rád sleduji Světové ekonomické fórum v Davosu. Řeší se tam totiž hodně vzdělávání. A mluví se o něm vždy na základě faktů, analýz, sofistikovaně, odborně a přitom srozumitelně.
Z letošního Fóra vzešlo, že máme problém. A to poměrně značný. Ve 188 zemích světa jsou zavřené školy, což dopadá na 1.54 miliardy školáků. Přešli jsme na on-line výuku a distanční vzdělávání a snažíme se zachránit a odučit, co se dá. Sledujeme propastné rozdíly v kvalitě a přístupu ke vzdělávání. Mnoho dětí propadá sítem a nerovnosti ve vzdělávání se zvyšují. Děláme krátkodobá opatření, jako třeba zrušení slohové práce u maturity v České republice, ale co dlouhodobý kontext? Jak si poradíme s následky pandemie ve vzdělávání, jejíž důsledky bude celá společnost pociťovat v horizontu dalších desítek let?
Davos nabídl cestu. Je třeba učinit odvážný reset, reset dovedností, kterým dáme prioritu na základních a středních školách. Ne, to neznamená přepisovat RVP, respektive je proškrtat a zjednodušit. Znamená to zcela opustit starý koncept myšlení o vzdělávání dětí a zaměřit se na to, co skutečně potřebují a budou potřebovat, až vyjdou ze základní nebo střední školy. Zaměřit se na interpersonální dovednosti (komunikace, spolupráce, řešení problémů, práce v týmu apod.), ale i intrapersonální dovednosti (empatie, porozumění, pochopení sama sebe apod.). Posílit technické dovednosti, ale nikoli tak, že zavedeme dílny, kde se budou stloukat ptačí budky, ale připravíme žáky a studenty na nevyhnutelnou digitální budoucnost. Je třeba zavést méně restriktivní a více prostupná vzdělávací kurikula, kde bude prostor pro kreativitu ve smyslu formy i obsahu výuky. Musíme se vymanit z područí standardizovaného testování, které, ač mnohdy již upravené, testuje pořád a jen znalosti, nikoliv dovednosti.
Samozřejmě, není to snadná cesta. Budou na ní velké výzvy. První, jak měřit interpersonální nebo intrapersonální dovednosti. Jak se například změří či zhodnotí, že je někdo týmový hráč? Máme na to potřebnou metriku? A pokud ano, je použitelná na základních a středních školách? Druhá výzva je možná ještě podstatnější. Jak učit tyto dovednosti ve třídách či mimo ně? Během diskusí v Davosu nabídla profesorka Angela Duckworth z University of Pensylvania známý a úžasný koncept Caroline Dweck o prorůstovém mindsetu, který prokazatelně již ve výuce funguje. Já osobně nabízím programy typu DofE a mnoho dalších konceptů, které tyto klíčové dovednosti dávno přinášejí, jen my se je pořád bojíme implementovat a stále hledáme inovativní přístupy, zatímco tyto osvědčené již zde mnoho let máme.
Buď jak buď, pandemie ukázala, jak pozadu je naše myšlení o škole a vzdělávání. Radikálně ukázala limity současného školství. Je na čase zcela přemyslet (rethinking) a přenastavit (reimagining) podstatu vzdělávání, abychom byli vzděláváni, jak v Davosu řekl generální tajemní OECD Angel Gurría, nikoliv pro vzdělání, ale účelně a smysluplně. Začít s tím je třeba ihned, protože miliony žáků a studentů potřebují naši pomoc více než kdy jindy, jelikož pandemie na ně se vší silou teprve dolehne. Pomůžeme jim, když je budeme vzdělávat ve smysluplných věcech smysluplnou cestou.
Tomáš Vokáč
)